Jonáš Klos

Jonáš Klos

30 letPrahanezávislý kandidát

Kandiduje za Libertariánská strana Voluntia

Hlavní témata

01

cancel NIMBY

Bydlení v Praze se snaží vyřešit úplně každá strana. Vtipné je, že stejné strany v programech na magistrát mluví o nutnosti stavět byty, zatímco jejich odnože v městských částech chtějí výstavbu blokovat. Toto je typický NIMBY efekt – je potřeba stavět, jen ne v mojí blízkosti. Problém je, že v blízkosti už všude někdo bydlí. Toto v každém případě musí skončit. Lidé, co už byty vlastní, nemají mít o nic silnější hlas, než potenciální noví kupující a nájemci, kterým nízká nabídka byty výrazně prodražuje. V Praze se žije dobře a proto zde stále bude chtít žít víc lidí. To nezmění žádné regulace ani zákazy. Jen díky dostatečné výstavbě, která naplní poptávku, přestanou být byty investičním aktivem, protože už nebude prudce růst jejich cena.

02

cancel stavební regulace

NIMBY však není jediným prvkem, který bydlení neúměrně prodražuje. Jsou to také různé regulace, které mají na svědomí, že není prakticky možné postavit nové levnější bydlení. Vzhledem k omezenému prostoru vyberu jednu, kterou by bylo nejjednodušší zrušit, a to jsou parkovací minima. Parkovací minima udávají, že na každý byt v novostavbě musí být zajištěno určité číslo nových parkovacích míst. Tato regulace v průměru prodražuje každý byt o 1 milion korun! Lidé, kteří nechtějí ucpávat ulice města svým autem, mají smůlu – pokud si v Praze chtějí koupit byt, musí si to místo za milion v ceně bytu zaplatit taky. V některých prolukách kvůli tomu není možné postavit dům vůbec, protože prostě nařízené nové parkování není kam umístit.

03

cancel parkovací komunismus

Žijeme ve společnosti (nemohl jsem si pomoct), kde existuje veřejný prostor. Jeho největší výhoda je jeho největším problémem – je pro všechny. Různé společenské skupiny pak mají pocit, že právě jejich způsob využití veřejného prostoru je lepší než způsob, jakým by ho chtěli využit ostatní. V Praze to lze nejlépe ilustrovat na parkování, kdy majitelé aut zabírají obrovské množství veřejného prostoru na úkor ostatních za naprosto směšnou částku, která vůbec nereflektuje jeho reálnou cenu. Pro začátek by tedy bylo dobré nastavovat ceny za parkování dynamicky, aby rostly tam, kde je o parkování enormní zájem, a klesaly tam, kde je spousta volného místa. Tento systém bude reflektovat poptávku lépe než jedna daná cena a pomůže uvolnit ulice.

Pár vět o sobě

Politika je skrz naskrz prorostlá autoritářstvím. Ať už si vyberete skoro jakoukoli stranu, každá vám chce něco zakázat, někoho omezit, jiného trestat – přestože neexistuje žádná oběť. Tohle myšlení jen zrcadlí poptávku ve společnosti, a to nemluvím jen o zastáncích extremistických názorů, ale i o lidech, kteří se běžně označují za liberální či tolerantní. Zkuste se sami zamyslet nad tím, jak často nejen v politice, ale i v každodenním životě voláte nebo přímo saháte po autoritativních řešeních, i když nejsou jediné možné. Hlavně když máte pocit, že vás se to netýká a těm ostatním (ať už jsou to děti, podnikatelé, imigranti, nebo třeba lidé bez domova) by se to prostě mělo zakázat. Mnohdy je to nejjednodušší, ale opravdu je to tak správně? Já jsem si jistý, že ne. Zákazy ani omezení nikdy nic neřeší; pouze problémy zakrývají nebo je přesouvají jinam. Lidé se nepřestanou ve velkém stěhovat do Prahy, když zatrhnete výstavbu bytů ve vašem sousedství. Turisti do Prahy nepřestanou jezdit a ubytovávat se v centru, když omezíte AirBnB. Kvalita života ve městě se nezlepší, když budeme věřit politikům, kteří nám tvrdí, že zrovna oni už jsou konečně těmi, kteří to tentokrát seshora rozhodnou a nařídí nejlíp. Já tento přístup odmítám; a jako jediná v české politice jej odmítá i Libertariánská strana Voluntia. Nepředpokládám, že bych byl zvolen – ale kandidatura je pro mě způsob, jak se postavit za podreprezentované myšlenky, kterým věřím, a podpořit další lidi, kteří jim věří taky.

Odkazy a sítě

Další kandidáti v Praze

Všichni kandidáti — Praha →

Volby do zastupitelstev obcí jsou 9. a 10. října 2026. Volí se tam, kde máš trvalý pobyt.

Jak se volí →